Pobávka

jen tak

Zajisté to většina z vás ná, ale určitě ne s rozšířením ^__^

Učitel filozofie jednoho dne přisel, do třídy.
Když se studenti usadili, vzal ze šupliku nádobu a naplnil

ji až po povrch kameny.

Potom se zeptal studentu, zda si mysli, ze je nádoba plna?
Studenti s nim souhlasili, ze je.

Potom profesor vzal krabičku s kamínky a vysypal je do
nádoby s kameny,zatřásl nádobou a samozřejmě,

ze kamínky popadaly mezi kameny.

Profesor se zeptal znovu. Je teď nádoba plna?Studenti se
pousmáli a souhlasili,že je.
Ale profesor vzal krabičku s velmi jemným piskem

a vysypal ho do nádoby.

Samozřejmě písek vyplnil i ty nejmenší mezírky mezi kameny.
Ted už byla nádoba opravdu plna.

Potom profesor řekl : Touto ukázkou jsem chtěl znázornit,
ze život je Jako tato nádoba.

Kameny znázorňují důležité věci ve vašem životě. Jako jsou
vaše rodina,partner,zdraví, děti...,všechno, co je tak důležité,
že kdyby jste to ztratili,bylo by to velmi zničující.

Kamínky znázorňuji ostatní, méně důležité věci. Například
vaše zaměstnáni,dům, auto...

A písek je všechno ostatní. Drobnosti. Když dáte písek do
nádoby jako první, nezůstane vám žádné místo pro kameny.

To stejné platí v živote. Když budete ztrácet čas a energii
na drobnosti - materiální věci, nikdy nebudete mít čas na věci,
které jsou skutečně důležité.Věnujte pozornost rozhodujícím věcem
ve vašem životě.

Hrajte si se svými dětmi, vezměte svého partnera
tancovat...

Vždy bude čas jit do práce, uklidit dům, uvařit oběd,
nakoupit…
Dejte si záležet na kamenech (věci,na kterých vám
skutečně záleží).
Určete si své cile.
To ostatní jsou jen kamínky a písek.

Hodně štěstí, doufám, že se vám to podaří".
Ať tvoje ruce mají vždy co dělat, ať máš v peněžence vždy
pár korun a ať vždy slunce sviti na tvé okno,
ať po každém dešti určitě následuje duha, ať
máš vždy nablízku přátelskou ruku.

To není celé!!!

Pak přistoupil student a ptá se profesora. Myslíte, že
nádoba už je plna?

Profesor připustil, ze ano. Student vzal půllitr piva a
vlil ho do nádoby.

Pivo vsáklo do písku.

Ponaučení?
Na pivo se vždycky místo najde!!

Znate tu reklamu? :p mazec

www.cetkaatretka.cz

Poslední dobou mě hodně baví doslovné překlady. Jako úvod je myslim dobrý tenhle primitivní strip

[myslim že se to hodí víc do pobávky než do stripů..]

Další doslovné překlady najdete tu
http://www.comtalk.net/Squeak/34

Stejně jako další yp stripy
http://youngprimitive.cz/index2.php?s=ff

Tajné deníky postav z LOTRu

Toto je delší, ale kruté. Rozhodně se nezalekněte té délky a přečtěte si aspoň něco:

(aby to šlo poslat, tak jsem to musel rozdělit do tří příspěvků...)

Legolas

Den první: Zúcastnil jsem se Elrodnovy Rady. Byl jsem tam ze všech nejkrásnejší. Souhlasil jsem, že doprovodím nejaký malý lidicky do Mordoru, kde budou házet Prsten do sopky. Velmi duležitý úkol – ten Prsten je nejaká cetka.
Den ctvrtý: Boromir je tak otravný. Proc s sebou musí porád tahat ten štít, velký jak kolo od vozu? Vylezli jsme na Caradhras, ale ti neschopní lidé, kterí neumí chodit po snehu, trvali na tom, abychom se vrátili zpátky. Stoprocentne jsem nejkrásnejší clen Spolecenstva. At žiju!
Den šestý: V Morii je taková tma, že si ani nemužu porádne rozcesat vlasy. Mám hrozný strach, že se mi zacuchají. Skreti jsou tak hloupí. Porád jsem nejkrásnejší.
Den desátý: Gandalf spadl do Stínu. A me se delá na nose bedar. Je to velmí vážná situace, nebot elfí bedary vydrží obvykle 500 a více let. I navzdory tomu jsem porád nejkrásnejší.
Den jedenáctý: V Lothlorienu. Mám podezrení, že Galadriel by mohla být hezcí než já. Navíc jsem si naprosto jistý, že kopíruje muj úces. Já už jsem to tak nosil pred tisícem let. Hloupá coura. Byla dost naštvaná, když jsem si z její fontány udelal bublinkovou koupel. Rozhodl jsem se ignorovat její reci, že mé vlasy ucpaly odpad. Ani jediný vlásek mi nevypadl už 800 let, proc by mi mely vlasy zacít padat zrovna ted? Zatím jsem porád nejkrásnejší.
Den tricátý: Všechno tohle pádlování v lodkách je mor na mou plet. Aragorn zacíná pokukovat po Frodovi. Sam ho zabije, jestli se o neco pokusí. Porád jsem nejkrásnejší.
Den tricátý tretí: Boromir v moci Prstenu. Je to tak únavné. Já rozhodne nemohu podlehnout vuli Prstenu, protože mám všechno co potrebuji. To jest perfektní vlasy a pevný zadecek. Poslední dobou dostávám velmi podivné dopisy od nekoho jménem Martina, která chce se mnou provádet obscénní veci. Naštestí mám super elfí zrak, takže jí utecu, když ji uvidím pricházet.
Den tricátý pátý: Boromir je mrtvý. Smrt byla dost ošklivá, což nebylo nutné. Aragorn jej políbil, když vydechl naposledy. Copak se clovek musí nechat probodat šípy skrz naskrz, aby si ho vubec nekdo všiml? Boromir rozhodne není krásnejší než já. Nedokážu to pochopit. Asi budu trucovat. Frodo se Samem na ceste do Mordoru. Malinkatí clovíckové starající se jeden o druhého – vlastne docela roztomilé. Jsem si jistý, že Gimli má o me zájem. Je to tak nespravedlivé, je mi jen do pasu, což muže být výhoda, ale silné copy a velká helma me spíše odrazují. Myslím, že nás ješte cekají krušné chvíle. Velmi krušné.


Frodo

Den první: Po dlouhém ozdravném spánku v dome Elrondove se cítím mnohem lépe. Sam mi dal úžasnou bublinkovou koupel a dokonale mi vydrbal záda. Platonická, bratrská láska je tak nádherná. Nejsem si tak zcela jistý,proc mi musel cucat prsty u nohou, ale zrejme to má co delat s elfím zpusobem lécby.
Den tretí: Souhlasil jsem nést Prsten do Mordoru. Když nad tím tak premýšlím,pravdepodobne to byl špatný tah.
Den ctvrý: Aragorn s Boromirem se drsne pohádali o to, kdo me ponese na Caradhras. Aragorn Boromira hodil do snehové záveje. Boromir na oplátku kousl Aragorna do ucha. Prsten na ne musí pusobit víc, než jsem myslel.
Den šestý: Když jsem se probudil, Aragorn si hrál s knoflíky od mé košile. Urcite jde po Prstenu. To jeho zatracené vábení. No, když se Aragorn o neco pokusí, Sam ho zabije.
Den desátý: Dneska Legolas hladil vnitrní stranu mého stehna svým lukem. Byl jsem ohromen. Nemel jsem tušení, že také ON chce Prsten. Musí to být predmet ohromné moci.
Den jedenáctý: Gandalf mi predvedl zvláštní kouzlo. Ocividne, špicaté carodejnické klouboky nejsou jen na parádu. Zajímalo by me, jestli ho Prsten také ovlivnuje. Nebo je možná jen velmi divný.
Den dvacátý ctvrtý: Konecne se po dlouhé dobe cítím odpocatý. V Morii je naštestí taková tma, že me Aragorn nemuže ochmatávat. Gandalf spadl do Stínu. Oplakal jsem špicatý klobouk.
Den dvacátý sedmý: Lothlorien je tak krásný. A Galadriel taky. Nabídl jsem jí Prsten, ale ona porád ríkala: „Ne, chtela bych od tebe neco jiného, Frodo Pytlíku.“ A pritom se mi snažila zajíždet nohou do šortek. Tak jsem jí jedny šortky daroval, jelikož se zdálo, že by je vážne chtela. Možná mají v Lothlorienu nedostatek šortek.
Den tricátý: Celý den jsme pádlovali. Jsem velmi unaven. Smíšek a Pipin navrhli skupinovou masáž. Je opravdu milé mít tak starostlivé prátele. Jsem rád, že nejsou v moci Prstenu. Ackoliv tak dukladnou masáž zad, ani jiných cástí tela, jsem zase nepotreboval. Pipin si doufám uvedomuje, že jsme bratranci. Ne?
Ne?
Den tricátý tretí: Boromir se mi pokusil vzít Prsten. Nejsem si zcela jistý, ale mám dost silný pocit, že si se mnou také chtel zašpásovat. Znacne vysilující, jelikož je dosti mohutný.
Den tricátý šestý: Každý se o neco pokouší. Nezvládám se s tím vyrovnávat. Odcházím do Mordoru. Sam jde se mnou. Vyhovuje mi to, nebot budeme mít více casu na ciste bratrsky-platonické masáže nohou, které Sam tak ovládá. Na druhé strane me mrzí, že opouštím Spolecenstvo,jelikož jsem si pohrával s myšlenkou, že bych si mohl užít s Gimlim. Silné copy a jeho obrovská helma me docela rozpalovaly. Ále, vždyt je to jedno. Stejne bych se mu nelíbil.


Aragorn

Den první: Pocet zabitých Prstenových prízraku: 4. Velmi dobre. Setkal jsem se s hobity, ušel 40 mílí, stáhl z kuže veverku, snedl ji. Porád nejsem král.
Den ctvrtý: Zustal jsem s hobity trcet v horách. Boromir je vážne otravnej. Porád nejsem král.
Den šestý: Pocet zabitých skretu: 0. Velké zklamání. Aktuality v oblasti mého vzhledu: Vypadám drsne, zanedbane a mužne. Jóó! Mám chut nakopnout Gimliho, ale ovládám se. Porád nejsem král.
Den desátý: Nic zajímavého se zatím nedeje. V Morii je velká tma. Obrovský Balrog. Ani dneska nejsem král.
Den jedenáctý: Pocet zabitých skretu: 7. Velmi dobre. Aktuality v oblasti mého vzhledu: Legolas je asi pritažlivejší než já. Zajímalo by me, jestli by me chtel, kdybych byl král.
Den dvacátý osmý: Frodo me zacíná silne pritahovat. Mám pocit, že kdybych se o neco pokusil, Sam me zabije. Chlupatý nohy me rajcujou. Porád nejsem král.
Den tricátý: V Lothlorienu. Galadriel me svádela. Prisprostlá devka. Dobre jsme pokecali s Boromirem. Není zase tak špatnej. Osprchoval jsem se. JO! Ale porád nejsem král.
Den tricátý druhý: Pocet zabitých skretu: 0 Aktuality v oblasti mého vzhledu: Mírne zarostlý. Legolas mi rekl, že mu v mysli roste stín a hrozba. Mám takový dojem, že Legolas je trochu buznicka. Ne, nejsem král.
Den tricátý tretí: Pocet zabitých skretu: nespocet. Velmi dobre! Boromir zabit skrety. Taková smula! I když zemrel statecne v mém nárucí, ted jsem si stoprocentne jist, že byl homosexuál. Mám taky své pochybnosti o Gimlim. Odpocívej v pokoji Boromire. Porád nejsem král, ale aspon Boromir si myslel, že jsem. Nicméne to mohlo být tím, že ztratil hodne krve.
Den tricátý ctvrtý: Frodo šel do Mordoru. Rekl, že jde sám, ale pritom vzal s sebou Sama. Proc? Muj Bože, copak je každý v tomhle filmu homosexuál krome me? Ani sám sebou už si nejsem jistý. Sakra, porád nejsem král.

Borormir

Den první: Zúcastnil jsem se Elrondovy rady. Aragorn se naparoval jako obvykle. Myslí si, že je tak úžasný jen proto, že spí s támhletou elfí kocickou. Jenom proto, že má širokou hrud, pevné a vypracované svaly, tváre ošlehané vetrem a zarostlé mužným strniskem, tak to neznamená….cože? Trošku jsem se zapomnel. Zdá se, že jsem odsouhlasil zúcastnit se jakési Výpravy zatímco jsem se nechal unést Aragornovým drsným zjevem. Sakra.
Den tretí: Blbej prsten. Blbá výprava. Blbý Spolecenstvo.
Den ctvrtý: Frodo dneska upustil Prsten. Zvedl jsem ho, ale Aragorn me prinutil vrátit ho zpátky. Arogantní zmetek. Zajímalo by me, jak by se tváril, kdybych mu svuj Gondorský Roh vrazil prímo do….blbej Prsten!!
Den pátý: Je nad slunce jasné, že Aragorn má zájem o Froda. Hahaha, Sam ho zabije, jestli se o neco pokusí.
Den šestý: Aragorn porád jede po Frodovi. „Boromire vrat zpátky Frodíkovi ten Prsten!“ „Boromire, JÁ ponesu Froda na Caradhras!“ „Boromire, prestan se snažit useknout Frodovi ve spánku hlavu, aby ses dostal k Prstenu!“ Do ocí bijící protekce. Už me to fakt štve.
Den desátý: Proc nejede Aragorn po mne?
Den jedenáctý: Nesl jsem Froda z Morie. Docela se mi to líbilo. Doufám, že se ze me nestává perverzní hobitofil, jako strýcek Windermir. Ne potom, co se mu stalo. Smíšek a Pipin jsou taky mazílci….mimo jiné, Gandalf zemrel.
Den tricátý: V Lorienu. Galadriel je docela kus. Jsem si docela jistej, že ji pritahoval muj zanedbaný mužný zevnejšek. Legolas se vykoupal v její fontánce. Pruuuser !! Hahaha. Prerostlý elfí pako. Vsadím se, že si barví vlasy. A taky má na nose bedara. Aragorn mi navrhl, že bychom se taky mohli vykoupat. Potom jsem pochopil, že nemyslí spolecne. Blbej Aragorn!
Den tricátý tretí: Frodo vyšiluje kvuli prstenu. Nenechá me se na nej ani podívat. Priznávám, že jsem se kvuli tomu s ním porval. Váleli jsme se po zemi, dokud najednou nezmizel. Odolal jsem touze se s ním trochu pomazlit (usnadnil mi to, když me nakopl do obliceje). Aragorn by žárlil. Ha!
Den tricátý pátý: Zabili me skreti.
Blbí skreti.


Gimli

Den první: Grrrr! Vrrrr!
Den druhý: Poflakuju se po Roklince s nafoukanýma Elfama. Neprospívá to mému trávení. Požádal jsem Elronda, aby me prestehoval do druhého patra, jelikož jsem se nemohl dostat do koupelny, aniž bych se musel dívat na koupající se hobity v zári aromatických svícek. Je to absurdní. Vcera me postríkali jahodovou penou do koupele. Na druhé strane, muj vous je ted jemný a necuchá se.
Den tretí: Elrond me odmítl prestehovat. Dnes ráno jsem opet narazil na hobity. Co asi delali s tou mrkví?? Horda blbcu od prirody. Žádný div, že si ani nenechají narust porádné vousy.
Den sedmý: Mám podezrení, že Aragorn, syn Arathornuv, je perverzní hobitofil. Úplne ignoruje nažhavenou Elfí snoubenku a místo toho se tahá s temi chluponohými skrítky v kožených šortkách. Naštestí já, Gimli, syn Glóinuv, jsem tu od toho, abych vyplnil její samotu.
Pozdeji:
Elfky jsou akorát tak vysoké, aby mi zahrívaly moje uši. At žiju!
Den devátý: Souhlasil jsem, že se zúcastním Výpravy. Arwen je cím dál víc majetnická. Gimli, syn Glóinuv, se nenechá nikým ochocit. To radeji strávím cas s hobitíma citlivkama, než abych se tu poflakoval po Roklince s Elfima fintilama a mluvil s nima o „našem vztahu“.
Den trináctý: Docela kosa na Caradhrasu. Velký boj o to, kdo ponese hobity nahoru. Nezúcastnil jsem se, protože jsem ukazoval Legolasovi, jak si zaplétat vlasy. Boj skoncil tak, že si Aragorn nacpal Toho, co nese prsten do kalhot. Tak je to správne, Isilduruv potomku. Klidne si udus Toho, co nese prsten. Já nevím, ty lidi….
Den ctrnáctý: Doly Morie. Zdá se, že jsem se prepocítal, jelikož bratránek Balin je pod drnem už nejméne šedesát let. No mohlo me to napadnout, když už mi nejakou dobu nedošla vánocní pohlednice z Morie. Ackoliv nemužu myslet na všechno.
Den patnáctý: Gandalf spadl do Stínu. Hobiti toho zamozrejme využili jako omluvu pro to, aby se mohli pomazlit na skalách. Utrpel jsem chlapácké objetí od Boromira. I když me neustále tlacil svým Gordorským Rohem do žeber. Alespon doufám, že to byl Roh. Ani se neodvažuji pomýšlet na to, že ne.
Den šestnáctý: Legolas mi rekl, že Aragorn jede po Frodovi. Sam ho zabije, jestli se o neco pokusí. Navrhl jsem Legolasovi, že bychom si možná meli zvolit vudce, který není takové prase. Legolas me navrhl, jestli se s ním nechci vykoupat. Zacínám mít podezrení, že všechna ta slavná Elfí poezie o prátelských poutech mezi válecníky je jen zásterkou nelegálních sexuálních hrátek.
Den dvacátý: V Lorienu. Galadriel je docela kocka. Zatímco se hobiti nekde vojíždí a Boromir honí Aragorna, mel jsem cas jí predvést pár trpaslicích triku. Nic velkýho, jenom neco ze „Schovej helmu“ a „Vrtej se v dolu“. Všeobecná spokojenost, až na Celeborna. Ale když nad tím tak premýšlím, nebyl to náhodou Celeborn??U Elfu jeden nikdy neví.
Dne dvacátýdruhý: Opustili jsme Lothlorien, pádlujeme v lodkách už vecnost. Zacínám se cítit velmi osamelý. Ti hobiti nevypadají zas tak špatne. Ve skutecnosti jsou docela roztomilí.I pres ty jejich blbý úcesy. Nemužu se priblížit k Frodovi, aniž by me Sam nepokousal. Pipin to táhne s Boromirem, takže snad Smíšek by mohl souhlasit s peknou procházkou za svitu Luny. At žijí prátelská pouta mezi válecníky!!!


Gandalf

Den první: V Kraji. Ohromující obraz cisté a duchovní krásy. Zdálo se mi to, nebo opravdu Frodo masturboval támhle v polích predtím než jsem dojel?
Den druhý: S prispením hobití trávy se Bilbova narozeninová oslava výrazne zlepšila. Šichni sou tááák milí, i Bilbo je milý. Svetlícka jsou tak krásná. A Frodík taky není tak špatnej,škyt. Hobiti šou tak roztomilí. Jejda! Prepadl jsem!
Den tretí: Drsná kocovina. Jsem na ceste do Minas Tirith pro nejaký ten aspirin.
Den dvanáctý: Navštívil jsem Sarumana, aby mi poradil co s Prstenem, ale propadl Zlu. Nikdo mi nic nerekne! Možná mi prece nechali vzkaz, ale Radagast Hnedý mi zrejme krade moji prijatou poštu.
Den trináctý: Trcím na vrcholku veže. Úžasný výhled, ale vytrvalý déšt nesvedcí mému špicatému klobouku. Bavím se tím, že plivu dolu na skrety.
Den ctrnáctý: Opet me navštívil Saruman.
Den šestnáctý: Cítím se osamelý. Saruman není zase tak neatraktivní. Kdyby ale nemel ty jeho obrovské nozdry a zahnuté paráty…..dobrá dobrá, mohlo me už drív napadnout že je zlý.
Den devatenáctý: Podarilo se mi uniknout. Jsem v Roklince. Sam je trošku neovladatelný, neustále Froda koupe. Elfum došly zásoby mýdla s jahodovou vuní a Elrond zacíná být podráždený.
Den dvacátý: Elrond se rozhodl poslat Froda pryc, jelikož už ho prestává bavit neustále obsazená koupelna v prvním patre. Velký poprask kvuli Prstenu. Souhlasil jsem, že pujdu se Spolecenstvem v prípade, že se Sam rozhodne dát mi koupel. Myslím, že jednu bych potreboval.
Den dvacátý první: Je jasné, že Aragorn jede po Frodovi. Sam ho zabije, jestli se o neco pokusí. Zeptal jsem se Sama, jestli by mi nedal koupel. Rekl jen: Haha pane Gandalfe, to nemyslíte vážne!!? Neužitecný hnup!
Den dvacátý tretí: Na Caradhrasu je veliká zima. Aragorn vyhrál právo nést Froda nahoru. Boromir trucuje. Jestli Legolas neprestane poskakovat po snehu, praštím ho holí.
Den dvacátý pátý: Nechce se mi jít skrze Doly Morie. Mám dojem, že Balrog se porád zlobí, kvuli nevydarené schuzce v Druhém veku.
Den dvacátý šestý: V Dolech Morie. Tak jo. Balrog se porád zlobí.
Den dvacátý sedmý: Spadl jsem do Stínu. Balrog je peknej hajzlík. Musel jsem provádet veci, které bych tu radeji neopakoval, než me nechal jít. Rozhodl jsem se, že to radeji nereknu zbytku Spolecenstva. Vymyslím si neco o velkém boji na život a na smrt. Jsem na ceste za Elrondem, aby mi ošetril popáleniny tretího stupne a to na velmi choulostivých místech. Doufám, že se mi nebude posmívat. Jestli bude, reknu všem o jeho nechutném víkendu se Sauronem. Ha!


Glum

Den první: Zašel jsem na setkání Anonymních Perverzních Hobitofilu v Mlžných horách. Ukázalo se, že to na me Sauron naraficil. Blbý Sauron.
Den pátý: Skreti me drží v Barad Dur. Donutili me dívat se na ‚Delfína Filipa‘ porád dokola, abych jim prozradil, kde je Prsten. Hnusné metody mucení, za ty roky vymakané. Nevzdám se. Zustanu silný.
Den šestý: Skreti zmenili taktiku – pouštejí mi porád dokola ‚Fakultu‘. To se nedá vydržet. Rekl jsem jim, kde je Prsten.
Den osmý: Utekl jsem z Mordoru. Vyrazil jsem do Kraje. Velice zklamaný, že se za posledních pár týdnu nikdo neodpovedel na muj inzerát v Týdeníku Kraj. „Bezzubé, smrduté stvorení hl. modrookého kudrnatého hobita. Musí mít rád tmu, mazlení se šperky a oslovování sebe sama ve tretí osobe. Nekurák.“
Den desátý: Konecne jsem v Roklince narazil na Toho, kdo nese Prsten, ale nemužu se k nemu dostat, protože je porád naložený ve vane s takovým udelaným chlápkem a od té doby, co jsem se musel tristakrát dívat na ten film o delfínech, se bojím vody.
Fuj, jahody. Nesnáším jahody.
Den jedenáctý: Pokus dostat se na Elrondovu Radu zamaskovaný jako živý plot nevyšel. Ten protivný Glorfindel me zavrel do skríne a tam jsem musel trcet kolik hodin, než si Elrond pred zrcadlem vyzkoušel všechny Arweniny šaty. Mumlal pritom neco o tom, že Legolas vubec není nejhezcí ze všech. Kde jsou ty doby, kdy chlapi byli chlapi, trpaslíci byli trpaslíci a elfové nosili kalhoty. I když Legolasova kombinace vysokých bot a sukne má neco do sebe.
Den trináctý: Odešel jsem z Roklinky, jdu za Spolecenstvem. Poslal jsem Elrondovi anonymní dopis, že mu fialová nejde k pleti. Nejspíš uslyším jeho vzteklý rev až k Rohanské bráne.
Den patnáctý: To je neuveritelné, že porád ješte používají tu starou hlášku o ‚Gondorském rohu‘. Pamatuju, jak Správce zrušil puvodní plán na Gondorský xylofon kvuli rohu, který stejne vypadá divne. Nevím proc.
Isilduruv dedic má smulu, že nemá Gondorský roh (a hobity nijak nezaujalo jeho strnište), protože evidentne jede po Frodovi. Sam ho zabije, jestli si neco zkusí.
Den tricátý: Desná zima na Caradhrasu. Všichni chtejí nést Froda nahoru. Nikdo nechce nést me. Zašil jsem se k Legolasovi do batohu, ale nedelalo mi to dobre na žaludek. Je mi zle ze všech tech elfích vodicek na vlasy. Doufám, že si niceho nevšimne.
Den tricátý první: Desná tma v Morii. Legolas si porád stežuje na svuj batoh a na vlhký vzduch, že mu škodí na plet. Gandalf mu dal do vlasu žvýkacku, když se nedíval. Typický Gandalf. Vždycky má u sebe žvýkacku.
Den tricátý tretí: Setkal jsem se s Balrogem v jeho útulném podzemním mládeneckém hnízdecku. Balrog byl velice sklícený. Porád mu na Gandalfovi záleží. Rekl jsem mu, že nejlepší by bylo si to vyríkat, vysvetlit Gandalfovi, že i když jsou každý úplne jiný, mají jiné hodnoty a jiný životní styl, jejich vztah není úplne vyloucený. Balrog rekl, že mu to zní jako prázdné kecy Nového Veku. Rekl jsem mu, at nechá být Druhý Vek a zacne žít ted.
Den tricátý ctvrtý: Rozhovor mezi Gandalfem a Balrogem nedopadl dobre, nakonec oba zahynuli. Asi prece jen nemám talent na dohazovace.
Pozoroval jsem hobity, jak se objímají na skále. Me nikdo obejmout nechce, jenom proto, že jsem znetvorený a slizký, to není fér. Gimli taky nevypadá nic moc a Boromir ho macká jak pominutý.
Den tricátý šestý: V Lothlorienu. Zkusil jsem ty ostatní hobity, co vypadají jeden jako druhý, odlákat od Toho, kdo nese Prsten. Rozstrkal jsem kolem mrkve, ale všechno pokazil Legolas. Posbíral je a udelal si z nich pletovou masku. Aragorn mu rekl, že je mu trapné, když je spolu vidí a Legolas má na obliceji vrstvu strouhané mrkve. Legolas namítal, že nikterak nemládne. Aragorn podotkl, že koneckoncu ani nestárne.
Den tricátý devátý: Nikdo si me nevšímá. To nevydržím. Vyrazím za Tím, kdo nese Prsten do Mordoru. Možná až mu ukousnu prst a seberu Prsten, dá si konecne ríct a pujde se mnou na veceri.
Musím ale napred vymyslet, co se Samem.

Nazghul

Den 1: Zrovna jsem otevrel dárecek k vánocum od Saurona. Krasný, krásný, krásný, krásný prstýnek!
Den 1,000,967: Zase jsem dostal krabici cokoládových bonbónu jako vánocní prilepšení od Temného pána. Jako obvykle Sauron snedl všechny toffee a nechal bonbóny s jahodovým krémem. Jak nenávidím tenhle život v potupném otroctví.
Porád nemám telo.
Den 1,001,056: V Barad Dúr des. nuda. Dá se tu hrát akorát scrabble se skretama. Desná otrava, protože skreti znají jenom Temnou Rec Mordoru.
Den 1,001,102: Mám podezrení, že Sauron se na neco chystá. Prekvapil jsem ho, jak se maluje obradní trpytivou rasenkou. Mám dojem, že bude vel. štastnej, až bude mít telo zpátky a bude se moct opravdu slušne oblíknout.
Den 1,001,105: Jo, Sauron se urcite na neco chystá. Dal nám rozkaz vyrazit a chytit hobity, taky nejakýho blízkýho hobitího prítele, co se mu nejak dostal do rukou Vládnoucí Prsten.
Prešel bez povšimnutí návrh cernoknežnického krále Angmaru, abychom vytiskli obrázek Vládnoucího Prstenu na krabice s mlíkem a cekali, až lidi budou volat.
Den 1,001,106: Dostal jsem úžasného kone, jen ho plácnout.
Ale samozrejme ten kun není na plácání po zadecku.
Hurá!
Je tu jedno mínus, porád nemám telo.
Den 1,001,107: Dnes v noci jsme témer dopadli Toho, který nese Prsten, ale hlavní Nazgúl utrpel záchvat hihnání, když pozoroval nadmernou mazlivost Toho, který nese Prsten, a jeho trí "spolecníku".
Mám dojem, že Gandalf vybral Toho, který nese Prsten, pro jeho velké modré oci a našpulený dolní ret, spíš než pro postoje hrdinského typu.
Hezouckýho hobitího hošíka a jeho harém prátel jak malý piva doženeme v Hurce. Vel. se teším, až se po masakru ožerem.
Den 1,001,109: Do prdele s tím Aragornem. Do prdele s Isildurem a všema jeho dedicema. Generace perverzních hobitofilu, nejsou nikomu k nicemu dobrý. Syn Arathorna uhobitil, totiž unesl, Toho, který nese Prsten. Za úcelem potlacení rozcarování nad selháním v dosažení cílu vytycených Sauronem jsem celou noc chlastal v Hurce. Hurectí jsou vel. informativní.
Vypito: 10 Mai-Tai (pak jsem narazil hospodského na kul, totiž na špejli na míchání drinku)
Zabito: 17 lidských mužu. Do toho!
Den 1,001,115: Šest dní sledujeme Isildurova dedice a smecku hobitu.
Aragorn ocividne jede po Tom, který nese Prsten. Sam ho zabije, jestli si neco zkusí.
Den 1,001,116: Na Vetrove jsem mírne prehnal skotacení s Tím, který nese Prsten. Aragorn z toho byl nejakej rozechvelej a zacal se chovat majetnicky a zapálil me. A skutecne, Sam se pokusil me zabít. I když úder do kolen pánví na smažení jsem si uvedomil až pozdeji.
Den 1,001,119: Dneska jsem poznal elfí prítelkyni Isildurova dedice. Tak jsem se rehtal tomu, že hobitofil Aragorn má "prítelkyni", až me odnesla voda, což mi prišlo nevhod.
Kun je mrtvej, zbroj celá zrezavelá. Musím se vrátit do Mordoru, aby me promazali.
Ne, nemyslím takhle promazali. Jste nejakej perverzní prízrakofil, nebo co?


Arven

Den první: Dnes jsem se rozešla s Aragornem. Chtel mi dát k Valentýnovi hlinenou dýmku a pár šípu. I když jsem mu jasne rekla, že chci nocní košilku. Poslala jsem ho pryc z Roklinky.
Den druhý: Sama a nudím se. Nemela jsem Aragorna posílat pryc. Co na tom, že chtel, abych si v intimních chvilkách nasadila kudrnatou paruku a chodila po kolenou? Jiní lidé mají urcite taky tak divné úlety. Kdyby me aspon zajímali elfové, ale od toho debaklu s Glorfindelem tehdy ve Druhém Veku, když me obvinil, že napodobuju jeho úces, me prestali bavit.
Den tretí: Nekdo si zase zkoušel moje šaty. Jsou všechny úplne vytahané. Hlavne ty fialové.
Den šestý: Legolas se naštval, když jsem nadhodila, že si zkoušel moje šaty. Ríká, že jsem zpochybnila jeho mužnost. Mužnost? O cem to mluví?
Den jedenáctý: Legolas se porád ješte curí. Ríká, že si z neho ostatní elfové od toho incidentu se zkoušením šatu utahují. Ríká, že ho neberou vážne jako muže. Asi neslyšel, jak o nem tatka posledne na Rade rekl, že je ten „nejteplejší teplý elf, co si to kdy hasil kolem“. Nebo to nepochopil, je sice zatracene hezký, ale chytrý už mín.
Den trináctý: Hrozne, hrozne, hrozne se nudím. Asi si vyjedu nekam pryc z Roklinky za dobrodružstvím, nebo na nákupy.

Den sedmnáctý: Jela jsem do Hurky. Ptala jsem se u Máselníka, jestli videl Aragorna. Máselník rekl: „Co, toho perverzního hobitofila?“ Rekla jsem mu, že asi myslí nejakého jiného Aragorna, syna Arathorna. On rekl: „Je to ten chlápek ‚Ješte Nejsem Král!, ne?“ Na to jsem neodpovedela. Nekterí lidi nestojí za to, abych se nima bavila.
Den osmnáctý: Sleduju Aragorna už dva dny. Nikdy jsem vlastne nevidela hobity zblízka. Celá ta záležitost s kudrnatou parukou a umelýma nohama zacíná dávat smysl. Velice se zlobím.
Den dvacátý: Myje si vubec nekdy vlasy, když není se mnou?
Den dvacátý ctvrtý: Je to jasné. Aragorn je perverzní hobitofil. Jede po tom malém modrookém Frodovi. Sam ho zabije, jestli si neco zkusí.
Den dvacátý pátý: Odlovila jsem Sama, když hledal nejaké bylinky. Vysvetlila jsem mu presne, jak je možné zabít chlapa jenom vidlickou a kusem gumy. Nasmerovala jsem ho k Aragornovi … a nic. „Ale my ho potrebujeme, aby ochránil Froda, elfí paní.“
Tupý hobit. Na to nemám nervy.
Den dvacátý šestý: Nakonec jsem se rozhodla, že se o Aragorna postarám sama. Zrovna jsem se chystala mu podríznout ten jeho proradný krk, když me vyrušilo sténání Toho, kdo nese Prsten. Napadlo me, že Aragorna naštvu, když toho mrnavého hrdinu trochu povozím na koni.
Ten malý hobitek je fakt docela roztomilý, cert ho vem!
Nemužu uverit, že jsem tak vedle z hobita. Porád si opakuju: „Drž se zpátky, nedostupná elfí princezno, drž se zpátky, nedostupná elfí princezno“ Zvlášt nemužu uverit, že jsem tak vedle z nazelenalého polomrtvého hobita.
Den dvacátý sedmý: Honí me Prstenové Prízraky. Nuda. Vyrazím do Roklinky.
Den dvacátý devátý: Nemužu se dostat k Tomu, kdo nese Prsten. Sam se porád motá okolo, plus nacapala jsem Aragorna, jak slídí v kroví kolem hobitích pokoju. Tvrdil, že hledá kousek Narsilu, který nekam založil.
Den tricátý: Hobiti jsou otravní. Problémy v kuchyni – došla mrkev. Problémy v koupelne – došla jahodová pena do koupele. Problémy s Legolasem – nenechá me jít na Radu, protože by tam potom nebyl nejhezcí. Tatka zacíná být nejaký pretažený. Vcera se me celý prešlý ptal, jestli mu sluší fialová. Rekla jsem mu, že urcite ne, je prece podzimní typ.
Den tricátý druhý: Celý den jsem se procházela po moste, abych jako náhodou potkala Aragorna. Bez obalu jsem mu rekla, že je hobitofil. Rekl mi, že Isildur byl perverzní hobitofil a on jenom chce svoji kariéru vybudovat podobným zpusobem. Rekla jsem mu: „Jsi Isilduruv dedic, ne Isildur sám.“ Na to rekl: „Kdybys jenom byla o trochu menší a mela vetší nohy.“
Den ctyricátý: To byla noc s Gimlim! Ty jeho copy! Ta jeho sekyra! Jsem do neho zbláznená. Už žádní hobiti, ted miluju trpaslíky. No, možná se ješte pujdu naposledy kouknout, jak Sam koupe Froda. Nakonec, ten klíc od koupelny jsem Aragornovi necajzla z kapsy jen tak pro nic za nic.


Smíšek

Den první: Dostal jsem se do problému, protože jsem vystrelil rachejtle na narozeninovém dýchánku. Podezrívám Gandalfa, že vubec nebyl tak otrávený a že to použil jen jako omluvu, abychom se my mladí hobiti celí zmáceli a udreli k smrti. Mé podezrení se ješte prohloubilo, když se umývání nádobí promenilo v leštení Gandalfovy hole a masírování Gandalfových nohou a na skákání v záhonu zelí bez šatu. Nechápu, koho se snaží oblbnout, zvlášt s tím masírováním.
Den druhý: Den zacal slibne, když jsem našel mrkev, která mela ten správný tvar. Ješte slibneji to vypadalo, když Pipin šlohnul šest hlávek zelí, dva pytle brambor a tri kukuricné klasy i když si myslím, že Pipin je víc než optimistický. Myslím že bychom dve kukurice zvládli, ale rozhodne ne pred snídaní. Všechno šlo nakonec dolu z kopce, když jsme vrazili v kukuricném poli do Froda a jeho verného, byt trošku jednoduššího..........totiž oddaného sluhy Sama. Ten zabránil Pipinovi muchlování s Frodem tak, že jej v okamžiku prekvapení shodil dolu z kopce. Pri pádu mrkev zlomena. Jsem velmi smutný.
Den tretí: Na ceste divocinou s Frodem, Samem a Pipinem. Pronásleduje nás skupina jezdcu v predpodopních cerných hadrech. Jak rekl Gandalf „Šedý“ dríve, cernobílý vzhled je tak staromódní. Rád bych vedel, jestli se Frodo vyhýbá ošklivému rozchodu a nebo žárlivým scénám. Slyšel jsem o velké promiskuite mezi hobity v Hobitíne. Já osobne bych do toho nešel.
Den pátý: Všechno jde od devíti k peti. Když jsme se zastavili v Hurce, pribrali jsme k sobe rebelantského a neupraveného cloveka, který je ocividne perverzní hobitofil. Ne že by me nekdo poslouchal. Trval na tom, abychom všichni spali v jedné posteli v jeho ložnici namísto abychom se vrátili do svých perfektních pokoju. Pak se tam celou noc poflakoval. Beztak cekal na nejaký šílený hobití grupác pod perinami. Samozrejme se nedockal, akorát jsem musel porád Pipina pridržovat za pás, aby se nevrhl pres Sama na Froda. Copak chce Pipin za každou cenu umrít? Vzbudilo me nanejvýš nepríjemné šimrání perverzního hobitofila. Rekl jsem mu at táhne a on na to: Vcera v noci jsi mluvil jinak. Po chvilce zmatku mi došlo, že si myslí, že jsem Pipin. Vysvetlil jsem mu to. Bylo mu trapne. Se slovy „jednou stejne budu král“ se vyparil. Urcite bude. V tom prípade já jsem elfí královna z Temného hvozdu.
Den sedmý: V Roklince. Šoupli me do pokoje hned vedle koupelny. Celou noc se ozývá šplouchání. Podlaha je celá kluzká od jahodového mýdla. Minulou noc me vzbudil Elrond, když se snažil vlézt za mnou do postele. Bylo mu pekne trapne, když zjistil, že hobit, kterýho vojíždí pod perinami není Pipin. Rozhodl jsem se, že si koupím jmenovku.
Den devátý: Slepil jsem mrkev speciálním elfím lepidlem. At žiju!!
Den jedenáctý: Souhlasil jsem, že pujdu na Výpravu, ale jen proto, abych dohlédl na Pipina. Také jsem zvedavý, jak to bude s Frodem, protože Aragorn po nem ocividne jede. Sam ho samozrejme zabije, jestli se o neco pokusí. Doufám, že se o neco pokusí.
Den patnáctý: Boromir nás ucí bojovat s mecem. Typický clovek. Opravdu nepruhledné, když si háže mec do kalhot a chce po nás abychom mu ho vytáhli. Dneska pohladil Froda po vlasech a Aragorn mu málem ukousnul hlavu. Lidé jsou tak zábavní. Nacapal jsem Pipina jak šmíruje Elfa pri jeho ranní rozcvicce, ale podarilo se mi jej nalákat na baklažán. Nevím, co budu delat, až nám dojde zelenina.
Den šestnáctý: Boromir me dneska pozval na procházku. Nenechám se nachytat na ten starý trik s Gondorským Rohem. A nenechám a nenechám a nenechám. Sakra, aspon jednou.
Den devatenáctý: Mám špatnou náladu. Boromir mi ríkal Pipine v tech nejméne vhodných chvílích. Poukázal jsem na to, že nejsem Pipin, ale Smíšek a že už po tri týdny udržujeme fungující vztah. Ale on se jen zasmál a poplácal me po hlave. Uvedomil jsem si, že me vlastne od Pipina nemuže rozeznat. Jsem odsouzen k tomu, abych byl navždy Neodlišitelný hobití prívešek. I v záležitostech romantiky. Uvažuji o radikální zmene úcesu. Napadá me treba círo.
Den dvacátý: Tak mám círo, ale nikdo si ho nevšiml, protože v Morii je velká tma. Je docela problematické dohlížet na Pipina. Vytržen ze spánku, když se Legolas snažil vplížit pod moji prikrývku. Upozornil jsem ho na to, že nejsem Pipin. Legolas jen odvetil: To zase není takovej rozdíl, že? V následném souboji mrkev opet zlomena. Dal jsem ji Gandalfovi na opravu a on jen rekl: Ty blázne Bralovská! Mám lepší veci na práci než spravovat tvoji zeleninu!! Radeji jsem ho neopravoval, protože mám strach ze špicatého klobouku.
Den dvacátý druhý: Gandalf spadl do Stínu. Mrkev vzal s sebou. Jsem z toho smutný. Snažil jsem se utešit Pipina, ale toho spíše rozveselilo Legolasovo nudistické zpracování muzikálu Silmarillion. Já jsem se nedíval. Na me tam bylo príliš mnoho vysokých kopu.
Den dvacátý osmý: V Lothlorienu. Navštívilo me minimálne padesát Elfu a jeden lesní svišt. Všichni presvedcení o tom, že jsem Pipin. Pipin samozrejme nebyl nikde k nalezení. Pravdepodobne byl nekde s Boromirem. Neco se musí udelat. Svišt byl neúnavne vlezlý. Asi……urcite ne.
Den tricátý: Zajali nás skreti. Vše jde podle plánu. Rekl jsem Pipinovi, že si budeme muset vysouložit cestu ze zajetí. Pipin viditelne potešen. Pockejte až si uvedomí, že jsem myslel že bude muset osouložit me, abychom utekli ze zajetí. Navíc, skreti mi dali úplne novou mrkev, jako odmenu za to, že jsem na Boromira maloval velké žluté terce zatímco se nedíval. Když se to tak vezme, byl to velmi vydarený den.


Pipin

Den první: Když jsem byl venku nakrást si neco zeleniny, vrazil jsem do Sama a Froda. Sotva jsem se s Frodíkem trochu vyválel, už me Sam násilne odtahoval. Musím dát rec s Frodem o tom, že nechává sluhy chovat se príliš majetnicky a familiárne. Spadli jsme s kopce dolu. Smíšek byl dost zklamaný, protože si zlomil mrkev. A zrovna tak dobrý tvar.
Den druhý: V Roklince je moc hezky. I když už mám plné zuby bydlení se Samem na pokoji. V jednom kuse je promácený na kuži a páchne po jahodách. Taky už me unavuje to, že me Elfové považují za neobvykle pohyblivý živý plot.
Den tretí: Z legrace jsem se pripojil ke Spolecenstvu Prstenu. Všichni jsou moc milí, až na Legolase, který je trošku nedutklivý. Vcera me držel hlavou dolu nad propastí tak dlouho, dokud jsem nerekl, že je nejkrásnejší Elf ze Spolecenstva. Vubec jsem nemel chut poukázat na to, že je jediný Elf ve Spolecenstvu, jelikož ta propast byla opravdu hluboká.
Den sedmý: Už je to 27 dnu co jsme potkali Aragorna a ješte si od té doby neumyl vlasy. Už me to zacíná obtežovat.
Den devátý: Sam se v Boromirovi úplne mýlí. Je to opravdu hodný clovek. Vcera v noci me pozval na procházku a rekl, že me nechá zafoukat na Gondorský Roh. Už se nemužu dockat.
Pozdeji: Vždycky jsem si myslel, že foukání na Roh má privolat armády Západu. Ocividne ne.
Tak jako tak, bylo to velmi poucné.
Den trináctý: Nacapal jsem Legolase jak voskuje Aragornovi podrážky. Tím se vysvetluje to, proc Aragorn vecne padá Legolasovi do náruce. Vycuraný Elf.
Aragorn si porád ješte neumyl vlasy.
Den ctrnáctý: Gandalf je mrtev. Všichni jsou nevrlí. Legolas se je pokusil rozveselit, a tak se vysvlékl do naha a predvádel scény z muzikálu Silmarillion. Všichni jsou stále nevrlí. A tak ted ten tri tisíce let starý elfí princ trucuje jako malé díte.
Den patnáctý: Lothlorien je moc pekný. Náhodou jsem narazil na Gimliho, jak se koupe. Ted už chápu, co Gandalf myslel tím, že jsou na svete strašlivejší veci než skreti. Že by to byl Aragorn, kdo se schovával mezi bublinkami? Z toho budu mít nocní mury.
Den šestnáctý: Aragorn si konecne umyl vlasy. Hurááá! Možná to byl prece jen on pod temi bublinkami.
Den dvacátý: Boromir mi napsal básen. Smíšek ríká, že ho svádím. Ale Smíšek taky ríká, že kricím jako holka. Stává se z nej cím dál vetší hajzlík. Básen není moc dobrá. Nerýmuje se. Cítím se podvedený.
Den tricátý: Rekl jsem Boromirovi, že se ješte nechci vázat, a on šel a nechal se zastrelit skrety. Cestne, lidi jsou nekdy precitlivelí.
Zajali nás Uruk – hai. Nejsou to moc prátelský týpky. Smíšek ríká, že si budeme muset vysouložit cestu ven ze zajetí. Mám takový dojem, že se na to docela teší. Bezcennej zmetek! Skreti hrozne smrdí. Najednou mi chybí Boromir

Tohle jsem si ještě nedokázal odpustit:

Ten poslední je dobrý ^_^
A k deníkům. Ty jsi objevil až teď nebo sis na ně akorát vzpomněl?

Sally napsal:

Ten poslední je dobrý ^_^
A k deníkům. Ty jsi objevil až teď nebo sis na ně akorát vzpomněl?

To snad ani nemyslíš vážně? Nahrával jsem si ze záloh videjka na tohle jsem znovu po letech narazil. Takže abych odpověděl jasně abys to pochopil (protože deduktivní schopnosti jsi příliš neprokázal): jen jsem si na ně vzpomněl a řekl si, že se tu objevují i lidé mimo komunitu skautů kde tohle před dávnými věky kolovalo a je možné, že to neznají

pro chvíle kdy i skutečně jednoduchý humor může potěšit a zahřát na duši (a pro všechny anti-bushisty POVINNOST!)

Falling George

Dostala se mi do rukou naprostou náhodou (jako dárek jednoho rodiče druhému) Kniha o Kundě
(viz. http://www.kosmas.cz/knihy/135013/kniha-o-kunde/
http://www.pornokritik.cz/recenze-kniha-o-kunde.htm
http://www.martinus.sk/?uItem=38995) která je sama o sobě dost zajímavá na prolistování a při této činnosti mi padla do oka následující "báseň" :

Milan Šanda
(nar. 1965)

Zadej do Googlu

zadej do Googlu kunda
najde senegalského fotbalistu

takhle to dopadne s láskou vždycky

Jiste vite jak se v dnesni dobe zacina rozmahat novy styl mysleni, oblekani a hudby EMO (pro ty co nevedi, jako jsem jeste nevedela nedavno ja, je to pro me celkem novinka, jsem takovy neznalek, tak mrknete sem
https://www.youtube.com/watch?v=ziLs0Mraa64)

taky tady mam pro vas takovou mensi parodii na emo :p
https://www.youtube.com/watch?v=W7IxliAPjAk

Jinak vychazi to z tady tohodle videjka ktere je samozrejme neprekonatelne
Laughing toy

Life's too short for the wrong job!

jsem se tak plácala po netu a náhodou jsem našla totok roztomilé koťátko

Tak tohle není link, ale docela mě to pobavilo:

Pivní Otčenáš.....

Sude náš, jenž jsi naražený, roztoč se pípa Tvá, buď vůně tvá po všech restauracích a hospodách a odpusť nám naši dočasnou střízlivost, jakož i my odpouštíme našim číšníkům a neuveď nás na záchytnou stanici a zbav nás všech protivných abstinentů..... Amen...

Takže nám tady kurva chybí nějaká kurva

Deset nejdůležitějších kurev v dějinách lidstva:

1. Kdy už, kurva, konečně přestane pršet? (Noe, 4314 před Kristem)
2. Kurva, nešlapte mi tady v těch kruzích, volové! (Archimedes, 126 před Kristem)
3. Kurva, to je ale vedro! (Jana z Arku, 1431)
4. Kdy už tam kurva konečně dorazíme? (Krystof Kolumbus, 1492)
5. Kurva, jak si ty flanďáci vlastně myslejí, že mám ten strop namalovat? (Michelangelo, 1566)
6. Co sis to kurva vzala, Julie? (Romeo Montecchio, 1595)
7. A stejně se, kurva, točí! (Galileo Galilei, 1633)
8. Jak je to, kurva, možné, že to nikdo nechápe? (Albert Einstein, 1938)
9. Pojď, Moniko! Kurva, vždyť se to nikdo nedozví! (Bill Clinton, 1997)
10. Která kurva namazala ty liány vazelínou? (Poslední slova Tarzanova, o přesném datu tohoto výroku se vědci dosud přou)

(od Merwina z http://www.drd.cz/ )

Behem propagacního turné po USA navstíví prezident George W. Bush jistou skolu a vysvetluje zákum jeho vládní politiku. Prezident se ptá jestli se chce někdo na něco zeptat.
Slova se ujme malý Bob:
"Pane prezidente, mám 3 otázky:
1. Jak se Vám podarilo vyhrát volby, i presto, ze jste pri scítání hlasu
prohrál?
2. Proc chcete napadnout bezduvodne Irák?
3. Nemyslíte si, ze shození bomby na Hirosimu byl nejvetsí teroristický
útok v dejinách lidstva?"
V tom zazvoní na prestávku a záci se rozebehnou z trídy ven. Po skoncení
prestávky prezident Bush opetovne vyzve záky, aby polozili své otázky.
Tentokrát se prihlásí malý Joey:
"Pane prezidente, mám 5 otázek:
1. Jak se Vám podarilo vyhrát volby, i presto, ze jste pri scítání hlasu
prohrál?
2. Proc chcete napadnout bezduvodne Irák?
3. Nemyslíte si, ze shození bomby na Hirosimu byl nejvetsí teroristický
útok v dejinách lidstva?"
4. Proc dnes zvonilo na prestávku o 20 minut drív?
5. Kde je Bob???

Zdravá výživa
Pro ty z vás, kteří dávají pozor na to, co jedí, je zde definitivní slovo na téma výživa a zdraví.

Je posilou ducha konečně vědět, že skutečnost přece jen odporuje všem lékařským výzkumům.

Japonci jedí velice málo tuků a trpí méně infarkty, než Britové nebo Američané.
Mexičané jedí hodně tuků a také trpí méně infarkty, než Britové nebo Američané.
Japonci pijí velice málo červeného vína a trpí méně infarkty, než Britové nebo Američané.
Italové pijí nadměrná množství červeného vína, ale také trpí méně infarkty, než Britové nebo Američané.
Němci pijí hodně piva a jedí spoustu klobás a tuků a trpí méně infarkty, než Britové nebo Američané.
ZÁVĚR: Jezte a pijte co chcete. Je jasné, že to, co ve skutečnosti zabíjí, je angličtina

V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě. Jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstíě. Zybetk mžůe být totánlí sěms a ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé
pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že??

Behem navstevy v blazinci se pta navstevnik reditele, podle jakych kriterii bude rozhodnuto, zda nekdo bude zavren nebo ne? Reditel vysvetluje: "No my napustime vanu vodou, dame kandidatovi lzicku, hrnek a kybl a poprosime ho, aby vanu vyprazdnil." Navstevnik povida: "Aha, rozuzmim, normalni clovek vezme kybl aby to slo rychleji, ze?" Reditel: "Ne, normalni clovek vytahne spunt. Chcete pokoj s balkonem nebo bez?"

Huhůůůů, tak teď by mi už mohl zmizet noob

Když jsem viděl tu sérii příspěvků, a všiml si, že máš rovných 5, tak jsem si to domyslel...

Ale jestli nebudeš přispívat dál, není pro nás problém Ti z těch příspěvků udělat jeden, nebo jednoduše zvýšit limit příspěvků na pokročení z hodnosti noob :-D

Jsem velmi rád, že jsi přispěla a toto není vydírání-je to specifický druh podpory a motivace

Dr. Laura Schlesingerová je rozhlasovou moderátorkou v USA a posluchačům, kteří ji zatelefonují do její show, uděluje rady. Před dávnem prohlásila, že se jako dbalá křesťanka nemůže za žádných okolností příznivě stavět k homosexualitě, protože ta je podle Třetí knihy Mojžíšovy (Leviticus 18,22) ohavností. Následující text je otevřený dopis jednoho občana Spojených státu dr. Schlesingerové, uveřejněný na Internetu


Drahá paní doktorko!

Ze srdce Vám děkuji, že vynakládáte tolik obětavého úsilí, abyste lidem přiblížila Boží zákony. Lecčemus jsem se díky Vašemu vysílání naučil a o toto poznání se snažím podílet s co největším počtem lidí. Například, když se někdo pokouší obhajovat své homosexualní chování, připomenu mu prostě Třetí knihu Mojžíšovu (Leviticus 18,22), kde jasně stojí, že jde o ohavnost. A basta fidli.
Jenže od Vás ještě potřebuji poradit ohledně několika speciálních zákonů a způsobu, jak je dodržovat.
Za prvé: Když u oltáře obětuji býka jako zápalnou oběť, vím, že je to libá vůně pro Hospodina (Leviticus 1,9). Problémem jsou moji sousedé. Tvrdí, že je to nelibá vůně pro ně. Mám je odrovnat?
Za druhé: Rád bych prodal svou dceru do otroctví, jak to dovoluje Druhá kniha Mojžíšova (Exodus 21,7). Jakou přiměřenou cenu bych dnes podle Vašeho názoru měl za ni chtít?
Za třetí: Vím, že se nesmím dotknout žádné ženy, je-li ve stavu menstruační nečistoty (Leviticus 15,19-24). Problém je v tom, jak se to o ni dovědět. Zkoušel jsem se ptát, ale většina žen reaguje na dotaz podrážděně.
Za čtvrté: Leviticus 24,44 ustanovuje, že mohu vlastnit otroky, muže i ženy, získám-li si je ze sousedních národů. Jeden přítel má za to, že se to vztahuje na Mexičany, ale na Kanaďany ne. Proč nesmím vlastnit Kanaďany?
Za páté: Mám souseda, který o sobotách vždycky pracuje. Exodus 35,2 jasně stanoví, že musí zemřít. Znamená to pro mě morální závazek, abych ho vlastnoručně usmrtil?
Za šesté: Jeden můj přítel si myslí, že i když pojídání všeho, co nemá ploutve a šupiny, jako mušlí a humrů (Leviticus 11,10) je prezentováno jako hodné opovržení, je to ohavnost menší než homosexualita. Mně se to ale tak nejeví. Můžete mi to nějak víc objasnit?
Za sedmé: Leviticus 21,20 praví, že se nesmím přiblížit k hospodinovu oltáři, jsou-li mé oči stiženy nějakou nemocí. Přiznávám, že nosím brýle na čtení. Musí můj zrak být dokonalý, anebo se na tohle dá použít nějaká obezlička?
Za osmé: Většina mých mužských přátel si dává stříhat vlasy i přistřihovat vousy, přestože to Leviticus 19,27 jednoznačně zakazuje. Jakou smrtí mají sejit?
Za deváté: Podle Leviticu 11,6-8 vím, že dotknu-li se kůže mrtvého vepře, budu nečistý. Smím doufám hrát kopanou míčem z vepřovice, když si navléknu rukavice?
Za desáté: Strýc má statek. Proviňuje se proti Leviticu 19,19, protože osívá totéž pole dvojím druhem semene. Navíc nosí jeho žena šaty utkané z dvojího druhu vláken (bavlna + polyester). On nadto často zlořečí a rouhá se. Je opravdu zapotřebí té námahy se svoláním cele vesnice, abychom je ukamenovali (viz Leviticus 24,10-16)?
Nestačí, když je formou drobného rodinneho obřadu upálíme, jako se to dělá s těmi, kdo se vyspí s tchyní (Leviticus 20,14)?
Vím, že jste se všemi těmito věcmi podrobně zabývala a tak jsem pln důvěry, že nám budete moci být nápomocna. A ještě jednou mockrát děkujeme za to, jak nám připomínáte neměnné a věčné Boží slovo.

S obdivem Váš oddaný učedník a fanoušek
Jake